Pension Astoria

Vítejte v pensionu Astoria v Klášterci nad Ohří

Pension z ulice a vchod

Navštivte naší fotogalerii

Vítejte v pensionu Astoria v Klášterci nad Ohří

Restarace a bar

Navštivte naší fotogalerii

Vítejte v pensionu Astoria v Klášterci nad Ohří

Zahradní posezení

Navštivte naší fotogalerii

Klášterec nad Ohří

Město Klášterec nad Ohří se nachází na levém břehu řeky Ohře, 36 km východně od světoznámých lázní Karlovy Vary, v místě, kde krásnou přírodní kulisu tvoří rozhraní Krušných a Doupovských hor. 16tisícové město ležící v nadmořské výšce 330 metrů na mezinárodní komunikaci E442/13 je pro svou polohu nazýváno „Branou Krušných hor“. Město zároveň leží na železniční trase Chomutov – Cheb. Rozloha regionu je cca 45 km2

Počátky osidlování území dnešního Klášterce spadají pravděpodobně až do období pravěku. Vznik samotného Klášterce pak spadá mezi roky 1150 a 1250, a váže se na proboštství (malý klášter – vlastně pobočka), které zde v této době vybudovali postoloprtští benediktýni.

V roce 1353 se dozvídáme latinské jméno osady – Claustrellum a roku 1356 se objevuje poprvé německý název Klosterlin.

Na začátku 15. století však u osady nastal značný rozvoj a jeho význam tak začal stoupat. Tento rozvoj nezastavily ani husitské války, které se krajem přehnaly ve 20. letech 15. století. Růst Klášterce nadále pokračoval a v polovině 15. století je již uváděn jako městečko.

Na počátku 16. století byla dobudována městská zeď. V průběhu 16. století pak za touto zdí vznikaly další domy, čímž vzniklo tzv. dolní městečko. V této době byl na levém břehu Ohře postaven výstavný panský dům, který se stal základem dnešního zámku. Roku 1529 byla městu udělena řada práv, z nich nejvýznamnějšími bylo rozšíření dědičných práv zdejších obyvatel a udělení městečku nižší soudní pravomoci.

Během stavovského povstání v roce 1618 se tehdejší majitel panství Kryštof z rodů Fictumů stal jednou z jeho vedoucích osobností, za což byl po porážce v bitvě na Bílé hoře potrestán zabavením majetku. Kryštofův majetek včetně Klášterce tak získal císař Ferdinand II., od něj pak roku 1623 koupil majetek Fictumů spolu s majetkem Štampachů Kryštof Šimon z Thunu. Tím se spojila panství Klášterec – Nový Šumburk a Egerberg (Lestkov), dále pak vystupovala pod společným názvem panství Klášterec.

Třicetiletá válka znamenala pro Klášterec opravdovou pohromu. V roce 1639 císařští vojáci, ve snaze vypudit z městečka Švédy, zapálili zámek, požár nakonec zachvátil celé městečko. Vedle množství domů oheň těžce poškodil také starý kostel a faru.

Renovace zámku, postiženého požárem za třicetileté války, proběhla v 50. letech 17. století bylo k zámku také přistavěno čtvrté křídlo, čímž vzniklo vnitřní nádvoří zámku.

Roku 1659 byla řemeslníkům potvrzena a navíc doplněna práva. Podle nich se řemeslníci stávali svobodnými měšťany, osvobozenými od robotních povinností. Dne 27. března 1666 pak Klášterec zásluhou hraběte Thuna získal od císaře Leopolda I. první skutečné královské privilegium. V něm je Klášterci povoleno konat třikrát ročně výroční trhy, které městečku měly přinést vyšší příjmy, a pomoci mu tak rychleji se po válce postavit na nohy.

Na přelomu 17. a 18. století se velmi rozmohlo tkalcovství a bylo zde na 57 tkalcovských mistrů. V této době mělo městečko také svůj první spolek, tím byl spolek střelců, založený již před rokem 1700.

Ve 20. letech 18. století bylo v Klášterci celkem 11 cechů – byly to cechy řezníků, ševců, soukeníků, pekařů, mlynářů, kolářů, kovářů, pláteníků, sládků a sladovníků, tesařů a bednářů. Ve městečku však chyběl lékař, zdravotnická péče tu byla pouze v podobě lidového léčitelství. Během 18. století v zemi proběhlo několik pokusů o zlepšení situace sedláků v podobě robotních patentů, skutečných změn však dosáhla až Marie Terezie svým patentem z roku 1775.

Do historie městečka se nejvíce zapsal František Josef Jan z Thunu a to jako velice podnikavý člověk, který se snažil o jeho rozvoj, o novou organizaci hospodářství a zemědělství, a který byl velkým zakladatelem manufaktur. Roku 1794 v městečku zahájila provoz Weberova porcelánka, která se brzy stala velice úspěšnou a začala své výrobky prodávat do řady evropských zemí. Dlouhou dobu pak byla jediným významným průmyslovým podnikem v Klášterci.

19.století bylo ve znamení revolučních změn. Nejvýznamnější bylo bezesporu zrušení poddanského svazku a tedy i vrchnostenské pravomoci nad poddanými. Rod Thunů již tedy Klášterec nevlastnil, nadále mu však zůstal obrovský majetek, díky kterému byla hraběcí rodina hospodářsky velice významná a i nadále si tak ve městě udržovala značný vliv. Důkazem toho je, že hrabě Josef Osvald Thun a také jeho syn Osvald, byli v letech 1861–1876 a 1876–1913 starosty města.

Druhá polovina 19. století byla v Klášterci ve znamení zakládání spolků – Spolek pro podporu hudebního umění, Spolek divadelních ochotníků, Spolek veteránů, Německý tělocvičný spolek, Spolek dobrovolných hasičů, Pěvecký a hudební spolek „Svornost“, Spolek včelařů, Spolek majitelů domů, Cyklistický spolek dělníků a řada dalších. V roce 1883 zde byl objeven pramen minerální vody, čímž vznikla stáčírna klášterecké kyselky.

Na počátku 20. století se ve městě začaly stále častěji objevovat technické novinky – roku 1909 byl městskou radou zakoupen první psací stroj, o čtyři roky později také první rozmnožovací přístroj, významným bylo zahájení výstavby telefonní sítě v roce 1910. Roku 1913 mělo město veřejnou knihovnu. Průmyslových podniků bylo v Klášterci po 1.světové válce deset – porcelánka, továrna na výrobu hedvábných stuh, Kyselka, knihtiskárna, výrobna keramiky, cihelna, koželužna, podnik na zpracování kůže, podnik vyrábějící zboží z kakaa a sladu a podnik vyrábějící limonádu.

Po 2.světové válce, po odsunu německých obyvatel se řada podniků potýkala s nedostatkem pracovních sil a bylo nutné obdělávat okolní zkonfiskovanou půdu. Tento stav byl úplně zažehnán až na konci 40. let.

Ke Klášterci nad Ohří byla v průběhu let přičleněna řada osad, většina z nich pak až v druhé polovině 20. století, především po jejich likvidaci ať kvůli vysídlení, či kvůli uvolnění prostoru pro popílkoviště elektráren.

Fotogalerie

Přejděte na tuto fotografii

Všechny fotogalerie

Počasí

Zpětné odkazy

Počítadlo

TOPlist
přečteno : 185827x