Původně renesanční zámek ležící na levém břehu řeky Ohře, romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky, obklopený rozsáhlým anglickým parkem, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. Zámek je veřejnosti přístupný a je v majetku města jako součást památkové zóny ve středu starého Klášterce nad Ohří.
V parku naleznete vzácné dřeviny a 220 druhy stromů z celého světa, v areálu pak Thunskou hrobku, sallu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. V historických interiérech se štukovou výzdobou se z původního vybavení nic nedochovalo a dnes je zde instalována vzácná expozice výroby porcelánu od prvopočátků po dnešek ze sbírek Umělecko – průmyslového muzea v Praze. V průběhu sezóny je přístupná zámecká vyhlídková věž, navštívit lze také hrobku v přilehlém kostele Nejsvětější Trojice s porcelánovým plastickým rodokmenem hraběcí rodiny Thunů, která vlastnila klášterecké panství nepřetržitě od roku 1623.
Časté jsou také výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov – Domašín, vzdáleného 2 km severně od města v Krušných horách. Drahé kameny z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně.
Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.
Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.
Historie využívání minerální vody v Klášterci nad Ohří sáhá až do roku 1883. Provedená analýza potvrdila, že jde o kvalitní minerálku známou jako Evženka, která byla uznána jako „léčivá“. Podporuje léčení chronické vředové choroby žaludku, žlučníku a žlučových cest
Druhý minerální pramen byl objeven roku1897 nedaleko, rovněž při kopání studny na pozemku. Dostal název Městský pramen.
K obnově a rozvoji lázeňské zóny bylo přistoupeno až po roce 1990 kdy byl objeven další pramen který byl pojmenován jako Klášterecký pramen. Zvláště vhodný je při pravidelném pití u žaludečních obtíží. Je vhodný k prevenci a léčení močových oxalátových a cystinových kamenů.
V roce 2005 a 2006 se uskutečnila v Klášterci nad Ohří zatím poslední etapa rozvoje lázeňské zóny.